Jistě není nikoho, kdo by nedocenil, že máme v Jeseníku nemocnici. Obzvláště v době, kdy je potřebné každé lůžko. Za to, že ji máme, vděčíme rakouské císařovně Alžbětě, zvané Sissi. Město po její výstavbě nechalo alespoň symbolicky z vděčnosti Sissi vystavět na dnešní Horově ulici pramen. Jeho obliba, především díky vysoce kvalitní a mírně radioaktivní vodě, neupadá ani v dnešní době.

Proto mne osobně potěšilo, když se před již téměř čtyřmi roky o pramen přihlásil soukromý investor, který chtěl opravit chátrající mohylu, doplnit chybějící prvky a celkově upravit okolí. Požádal jsem město, aby celou věc schválilo a z pohledu byrokracie dořešilo. Přeci jen investice v řádu prvních desítek tisíc není až tak obvyklá věc, ale místo se tak zpříjemní pro všechny.

Nemocnice s Alžbětinou (dnes Tyršovou) ulicí (sb. autora)

Není však vše tak snadné jak vypadá. Že se člověk musí obrnit notnou dávkou trpělivosti, by jeden ještě jakž takž přijal, ale aby došla po dvou a půl letech pouze odpověď, že již město zjistilo, že není pramen na jeho pozemku, ale formální předání dořeší během pár týdnů, bych nečekal. Samozřejmě i po dalších měsících se nic nestalo a to že investor ztratil trpělivost již po dvou letech, snad pochopí všichni.

Smutné je pak především to, že v září 2018 to bylo 120 let od tragického úmrtí císařovny Sissi, a i přesto, že výstavba nemocnice byla činem neopomenutelným, město na ní ani drobně neupomnělo. Proto alespoň symbolicky nechal autor článku na původní desku vytesat na své náklady nápis, který tam půl století scházel. Jméno donátorky, které vděčíme za možnost využití základní péče i v našem městě.

Alžbětin pramen s dotesaným nápisem (L. Abt)

Ještě smutnější je příběh se snahou o obnovu Lurdské jeskyně ve ve Zwiorově zahradě nedaleko Knoppova pramene na Fučíku. Zde se o patronát přihlásila jedna z jesenických škol, která nabídla nemálo rukou svých studentů. Ti byli ochotni celou zahradu vyčistit a upravit v rámci environmentální výchovy. Tedy nejen že bez nároku na odměnu, ale i z důvodu vzdělávacího. Já jsem byl ochoten celý projekt koordinovat a odborné práce na obnově výklenku a dalších kamenných zdech věnovat v rámci svých dobrovolnických aktivit. K tomu všemu se mi podařilo nadchnout pro obnovu původní sochy dalšího soukromého investora a tím pokrýt finančně nejnáročnější část projektu – co víc si přát!

A i přesto, že na rozdíl od Alžbětina pramene, místo stojí na pozemku města, nic se během oněch tří let neudálo. Jak to dopadlo s trpělivostí školy nevím, ale minimálně tři ročníky studentů se tak do ničeho nezapojili. Co se mne týká, ztratil jsem zcela chuť cokoliv v podobného ohledu dělat jen tak z entusiasmu a zadarmo a jen můžu konstatovat, že město tak promrhalo příležitost bez práce ušetřit řádně přes sto tisíc! Očividně jak investice do pramene Alžbětina, tak Lurdské jeskyně je pro město s ohledem na drobné částky tak nezajímavou záležitostí, že se budeme muset pobavit o projektech, kde se nabízelo ušetřit v řádů miliónů. Myslíte, že však byly úspěšné? Další díl Vám prozradí, že ani s těmi to nebylo nijak slavné. Co mne zaráží nejvíc je fakt, že se pořád mluví o tom, že na nic nejsou peníze a schází aktivní lidé, ale přitom mi spíš připadne, že není vůle. Zelenou mají účelové investice našroubované na dotační programy postrádající kreativní řešení. Z pohledu celku neefektivní, či nesmyslné investice navíc přináší dost peněz nazmar. Z pohledu vybraných jedinců asi až tak ne… Jak to vidíte Vy?

Lukáš Abt

VOX POPULI! – Články zveřejněné v této sekci nemusí korespondovat s názorem redakce! Jestliže bylo na našem webu uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění reakce – odpovědi. Na žádost této osoby odpověď na našem webu neprodleně uveřejníme. (pozn. red.)