Přirozeným protipólem lázeňské promenády byl již za Priessnitzova života částečně zalesněný vrch Železné hory nad dnešní Kalvodovou ulicí. Po válce pak celé místo upadlo v zapomnění, o čemž svědčí i neustálé opakování posunu místa v geografických mapách více směrem na západ.

Na jednom ze setkání tzv. Ranního klubu před čtyřmi roky mne zaujala možnost až 100% plnění při zvelebení určitých lesních plochy bez jakéhokoliv stupně ochrany. Dotace z Prahy napsaná sice dost divně, ale přesto právě Železná hora jako jediná v okolí Jeseníku splňovala veškeré podmínky.

obr1. původní gloriet na vrcholu Železné hory (1840, sb. autora)

Aby se městu vyšlo co nejvíce vstříc, podařilo se zajistit soukromého investora, který na své náklady zajistil financování komplexní, koncepční studie. Předpokládané náklady pak činily asi 3,3 milionů korun na celkovou rekonstrukci, úpravu a dostavbu drobných prvků, jako menší terasy nebo krytého posezení, úpravy cest, nezbytných prořezávek a podobně. Zpracovaná studie byla ještě konzultována s garanty dotačního programu, kde se zjistilo, že dosáhne pouze na financování z 90% celkové částky (Pro město jsou standardně zajímavé dotace od 50% výše). Posléze se vše s podrobnými instrukcemi předalo městu, aby již jen jako formalitu vypsalo žádost.

Pro ještě důraznější podporu, byla svépomoci upravena jedna z původních stezek a především pak nejbližší okolí u tzv. Rudolfova pramene. Zároveň bylo podrobně zmapováno okolí a síť stezek, aby byla představa o původním parčíku co nejkomplexnější.

Pár let se jako obvykle nedělo nic. Že již ani částky v řádů prvních milionů město nezajímají, mě zarazila více než u desítek, či stovek tisíc. Po několika urgencích se město přece jen do čehos pustilo a zjistilo, že je nutné změnit status daného lesa. Z pohledu obyčejného občana bych očekával, že nejpozději do půl roku vše bude hotovo, ale chyba lávky. Pochopil jsem, že u města je nejdůležitější nemít žádná očekávání.

obr2. část obnovené stezky u bývalého Rudolfova pramene (L. Abt)

Tedy další projekt, který zapadl, další možnost ušetření značných částek, další plýtvání energií generace, jež má město pozvednout. (Pak se divte, že se stěhujeme pryč!). Zajímalo by mne, co je natolik sexy, aby to municipal vzal s veškerou vážností za své. Z mé pětileté zkušenosti a bez ohledu na vedení jsem zatím na nic zásadnějšího nenatrefil, ačkoliv občasné náznaky naštěstí zpříjemnily kus cesty.

Začínám mít pocit, že téma zelených ploch, Prissnitzova odkazu, jesenické přírody, apod. jsou pouze prázdnými tématy, k nimž je dobré se stočit, pokud jde o propagaci okolí směrem ven, ale zde o ně nik nestojí. V době kolem roku 2010 za dob Tomáše Knoppa a Jiřího Stani, tak nějak věci měly spád, jak je možné, že o deset let později jsme opět o dva kroky zpátky? Skutečně nám nejbližší okolí našeho města za to nestojí? Nedeklasujeme tak zároveň i sami sebe?

Lukáš Abt

obr3. dodnes dobře patrné stezky bývalého parčíku na Železné hoře (L. Abt)

VOX POPULI! – Články zveřejněné v této sekci nemusí korespondovat s názorem redakce! Jestliže bylo na našem webu uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění reakce – odpovědi. Na žádost této osoby odpověď na našem webu neprodleně uveřejníme. (pozn. red.)