Mistrovství Evropy v závodech do vrchu 49. ročník Velké horské ceny Rakouska
Kdy: 28. – 30.4.2019
Kde: Rechberg (AUT)
Co: 49. Grosser Bergpreis von Österreich – Rechberg Rennen (FIA European Hill Climb Championships 2023)
Po dlouhých čtyřech letech jsem se opět vypravil do Štýrska za motorovým šílenstvím. I přes tak dlouhou přestávku, mně neutekl žádný ročník Velké horské ceny Rakouska, protože kvůli kovidu nebo také z finančních důvodů se závody nepořádaly. Pro letošní rok došlo ke změně pořadatelů, do čela organizačního výboru se postavili závodníci Peter Eibisberger, Mario Klammer a Christian Ferstl, kteří využili svých závodních zkušeností, a kterým se podařilo pro letošní rok zajistit dostatek finančních prostředků.
Ale pojďme k závodění. V rámci závodního víkendu se kromě závodu Mistrovství Evropy, konaly národní šampionáty Rakouska, Slovenska i Slovinska. A tak jsme mohly na trati vidět přes dvě stě čtyřicet startujících. K absolutní špičce v kategorii 2 se v loňském roce přidal i náš Petr Trnka, a svou formu potvrzuje i v této sezóně. V první závodní jízdě zaostal za famózním Merlim pouhých 93 tisícin. I přes zlepšení ve druhé jízdě, Itala nepřekonal, avšak druhé místo uhájil. Do první patnáctky se probojovali ještě další naši závodníci – 10. Josef Hlavinka, 11. Karel Berger a 13. Tereza Machová.
V kategorii 1(uzavřená vozidla) byl našim nejlepším závodníkem Martin Jerman se svým Lambem na 11. místě a byl našim jediným zástupcem v první dvacítce. A to v minulosti nebývalo zvykem.
V historicích se blýskl 6. místem v absolutním pořadí Petr Tykal se svoji letitou formulí MTX 1-03, na 11. místě skončil Jiří Kubíček s legendární Š-130 RS, a do patnáctky nejrychlejších se ještě vtěsnal Milan Stejskal s Ladou VFTS.
Za zmínku stojí „přestup“ Sébastiana Petita z NOVY (Normy) do Oselly, se kterou závodil naposledy v roce 2004. Zatím si na nový vůz zvyká. Zajímavostí vozu je umístění sedačky přímo v podélné ose vozidla i přestože jako sportovní vůz (sport car) by měl mít umístěnou jezdeckou sedačku vlevo nebo vpravo od podélné osy.
Co říct dál, počasí bylo vrtkavé pouze v sobotu, to se střídalo slunce s přeháňkami, ale naštěstí v neděli nezapršelo. Snad by se podařilo i zajet rekord, ale v letošním roce se start posunul blíž k cíli, trať se tím pádem zkrátila, a tak vítězný čas je zároveň novým rekordem tratě.
Na konec je třeba zmínit, že další dva závody ME se jedou na Pyrenejském poloostrově a hned následující závod bude začátkem června na slavné trati Ecce Homo. Na shledanou ve Šternberku.
Jan ŠKODA