Po čase se vracíme k tématu agresivních výtržníků a přinášíme zbývající odpovědi zastupitelů města Jeseník.

Zeptali jsme se:

a) Jak zvládá Jeseník „boj“ s výtržníky-bezdomovci? Co by k řešení této problematiky pomohlo?

b) Jaký je Váš názor na znovu obnovení PZS (záchytky) v jesenickém regionu?  ANO – NE a proč? (trochu Vám to ulehčím – ze zákona je financování zřízení a následný provoz plně v režii kraje)

Odpověděli:

Alena Řehová (KDU-ČSL)

a) Tuto záležitost vnímám jako nezvládnutou. Myslím si, že by pomohla důslednější kontrola městské policie a také záchytka, viz níže.

b) Ano, jsem pro znovuobnovení a pokud, jak uvádíte, že je to ze zákona financováno a provozováno krajem, tak tím lépe. 

Ing. Libor Halas (PRO Jeseník)

a) Bezdomovectví je bohužel společenským jevem, který nelze, dle mého názoru, zcela eliminovat. Nicméně z dlouhodobého hlediska lze minimalizovat jeho negativní dopady či projevy. Vyžaduje to však komplexní přístup. Tvrdit, že projevy bezdomovectví, se kterými se na území města potkáváme, jsou způsobeny špatnou prací naší městské policie, je omylem. Je to nejen o dlouhodobé koncepční spolupráci subjektů v oblastech sociálního bydlení, systému sociálních dávek, trhu práce, zdravotnictví, ale i veřejnosti a samotných bezdomovců.

Z tohoto důvodu je obtížné pojmenovat opatření, které by na úrovni města eliminovalo příčiny bezdomovectví. Pokud něco aplikujeme, zpravidla se bude jednat pouze o zmírňování negativních důsledků.

b) Jsem jednoznačně pro obnovení PZS v našem regionu. Současně si nedokáži představit fungující PZS jinde než v naší nemocnici.

Tomáš Hradil (OBČANÉ JESENICKU)

a) S tímto jevem Jeseník nebojuje, jelikož masově v Jeseníku neexistuje. Větším problémem je časté shromažďování drogově a alkoholově závislých osob.

U Penny marketu, za Vodní tvrzí, u Alberta i leckde jinde lze potkat skupiny, z nichž může mít dítě či starší občan pochopitelně strach. Skupinky závislých osob vypadají odpudivě a bývá okolo nich nepořádek, tu a tam některé z nich pospávají přímo na zemi. Je velmi dobré rozlišovat mezi narkomany a klasickými bezdomovci, protože bezdomovci většinou mají jistou míru soudnosti a sami nezřídka mizí z center měst, kdežto narkomani mají často naopak určitý komplex povýšenosti a alespoň „ti lepší“ se shlukují do part. Myslím, že je řeč hlavně o těchto.

Situaci nelze vyřešit krátkodobě, takříkajíc ručně a stručně. Např. v Praze 11 se rozhodli vytěsňovat tyto lidi za hranice této městské části. Trochu to připomíná vystěhování nepřizpůsobivých Romů ze Vsetína starostou Čunkem do Vlčic a Uhelné – ve Vsetíně sice problém částečně vyřešili, jiným však přidali starostí. Pokud si někdo myslí, že existuje správné a jednoduché řešení, např. na půl roku, tak je na omylu.

Situaci by pomohla kombinace dvou klasických přístupů: 1) kvalifikované přiměřené represe, a 2) prevence.

Ad 1) pokud by se na potencionálně nebezpečných místech ještě pravidelněji vyskytovala nejlépe pěší hlídka městská či jiné policie, která by navíc uměla s těmito lidmi lidsky i přísně komunikovat, riziko obtěžování chodců by se snížilo. Běžní lidé by se také cítili na těchto místech bezpečněji, protože by měli pocit, že se policie „stará“.

Ad 2) Patrně se nevyhneme klasické sociální práci s těmito lidmi. Pomohlo by pro ně mít také nějaké účinné bezprahové pobytové denní centrum, kam by rádi chodili, protože pokud nebudou mít kam jít, budeme je jistě stále potkávat i tam, kde je vidět nechceme. A k tomu klasická práce strteetworkerů, sociálních programů apod.

Rád bych také dodal 3) – prevence. Pokud lidé, zejm. mládež, nebudou mít v životě cíle či trochu zdravého zázemí, pravděpodobnost, že propadnou nějaké závislosti a octnou se na ulici, je výrazně vyšší.

Pokud si někdo myslí, že zná účinný férový recept jak tento problém lehce vyřešit, jistě se mýlí. Podobné problémy mívají všechny civilizace. Jednou v mládí jsem jel po Švýcarsku stopem. Vzal mě jeden Turek. Při rozhovoru říkal, že Turecko je tranzitní zemí pro drogy, které jdou přes ně třeba právě do Švýcarska, kde je hodně uživatelů. V Turecku s drogami velký problém není, protože lidé mají spoustu starostí se zajištěním rodiny, s prací apod. Ve Švýcarsku je však bere více lidí, protože – nemají podle něj problémy žádné (a neví co se sebou).

Ing. Veronika Peštuková (PRO Jeseník)

a,b) Každý občan se může obrátit na vedení města nebo na zastupitele s problémem bezdomovců nebo PZS, případně s jiným. Mé stanovisko, které zveřejníte, nijak neurychlí řešení této problematiky. Pokud chcete tyto problémy pomoci řešit, obrátíte se na vedení města, ředitele MP, zastupitele s žádostí o řešení problému, ne s žádostí o vyslovení jejich stanoviska. Nejpovolanější osobou je určitě pan starosta a ředitel MP.

Jestliže se na mě v minulosti obrátili občané s konkrétním požadavkem, vždy jsem se snažila pomoci jejich problém vyřešit. Za pomoc při řešení nepokládám zveřejňování mých názorů ve Vašich novinách. Vaše práce, jako novináře, je upozorňovat na problémy, moje práce, jako zastupitele, je pomoci je řešit.

Jestli to považujete za smysluplné, můžeme se setkat a probrat názor paní Andělové a pana Šuranského a říct si, jestli můžu nějak pomoci.

Mgr. David Raif (PRO Jeseník)

a) Pokud je mi známo, Jeseník žádnou válku výtržníkům – bezdomovcům nevyhlásil a po vyhlášení války ani nevolám. Nemyslím si, že se jedná o problém, který by v jiných městech neexistoval a který by jiná města zvládala lépe. Vystupte v Praze na hlavním nádraží z vlaku.

Nemám žádné jednoduché řešení nebo návrh, co by pomohlo. Jedním z kroků by mohla být „inventura“ neziskových organizací, které se těmito problémy mají zabývat.

b) Nevím, zda tato otázka má souviset s otázkou předchozí, ale bez ohledu na to, jsem proti znovuobnovení záchytky.

To, že její financování je plně v režii kraje, nic nemění na tom, že financována by byla z veřejných prostředků​. Problém s výtržníky – bezdomovci by zcela jistě neřešila (už jen kvůli poměru kapacity vs. množství případných adeptů). Nerad se opakuji, ale Praha jistě záchytku má. A vystupte v Praze na hlavním nádraží z vlaku …

Ing. Jan Rotter (ČSSD)

a) Na území města téměř dvacet let pracuje sociální služba pro tuto cílovou skupinu, Azylový dům, který provozuje občanské sdružení Boétheia. Díky této organizaci se již dlouho daří udržovat tuto problematiku pod kontrolou. Přes 10 let jsem byl předsedou tohoto občanského sdružení, takže jsem měl možnost vidět situaci před jejím vznikem i efekty a účinky této služby pro město nyní. Dříve i dnes tuto službu využívá jen část lidí bez domova. Někteří odmítají využít služeb (ubytování, stravování, sociálního poradenství) formou instituce AD a právě z této skupiny pochází podle mého názoru převážná část těch, o nichž se vede diskuse. Nabídka tedy ze strany sociálních služeb existuje. Pomohlo by intenzivní zapojení terénní sociální práce, ale tu musí někdo zprostředkovat a zaplatit. Pokud se týče některých konkrétních konfliktních situací, či míst – např. za supermarketem Albert, je na místě častější zapojení městské policie. Je to místo, kudy chodí značné množství dětí z taneční školy (zejména v zimních měsících a pozdně odpoledních hodinách, kdy je již venku tma). Pokud je mi známo, proběhla setkání na téma bezpečnosti ve městě za účasti odpovědných stran (zástupci města, České policie, městské policie, neziskových organizací), to je příslib toho, že se něco dalšího v této problematice vyvíjí. Doufejme, že k dobrému.

b) Určitě by obnovení PZS na Jesenicku pomohlo k řešení veřejného pořádku, minimálně policii nebo strážníkům městské policie. Současný stav není ideální, k podnapilému člověku se volá rychlá zdravotnická služba, ten pak  k pochopitelné nelibosti zdravotníků končí ve zdravotnickém zařízení (k vystřízlivění)…

„Všem co odpověděli za redakci Jesenických novin on-line a jesenické občany děkujeme! Vážení zastupitelé i Váš názor a zájem dopomohl k tomu, že i ti poslední zatvrzelí z vedení města přestali celou problematiku zlehčovat. Vedou diskuze a hledají řešení, co s tím.“

Bohužel se našli i tací, kteří k tématu nemají co říct nebo prostě jen neodpověděli!?

Mgr. Alexandr Kaňovský (ČSSD),

Ing. Marie Fomiczewová (ČSSD),

Ing. Stanislav Kukučka, MBA (ANO),

Ing. Roman Kalous (ANO),

Ing. Eva Jedličková (PRO Jeseník),

František Mencner (KSČM)

 

Jak už jsem napsal:

„…i ignorace položené otázky je taky odpověď – sice ne k tématu, ale o tom jaká/jaký opravdu jste!“

A „borec – nakonec“: Bc. Miroslav Vršan (KSČM)

a,b) „Tlumočte si voličům co chcete, já budu reagovat, na co chci, a nenechám si od nikoho vyhrožovat. S pozdravem „Novinářům zdar“ Vršan.“ ( více na Tak jsem to schytal – pozn.red.)

Závěrem si dovolím citovat jednoho českého novináře. Sice to není přímo k tématu agresivní – výtržníci, ale o chudobě a bezdomovectví. Mně to kdysi pomohlo pochopit volební program a životní filozofii většiny rádoby „sociálních politiků“. Ačkoli v jejich předvolební rétorice tím končí a začíná každá věta, tak ve skutečnosti se nesnaží vymýtit chudobu, smazat sociální a rasové rozdíly nebo vše, co s tím souvisí. Opak je pravdou – je to jen byznys! Oni jsou si dobře vědomi, že v okamžiku, kdyby se tak stalo, ztratily by tyto strany smysl – voliče!

Proč nejsem komunistou

…Pro mne osobně je ta otázka úlevou; neboť tuze bylo třeba nikoli polemizovat s komunismem, nýbrž hájit se sám před sebou z toho, že nejsem komunistou a proč jím nemohu být. Bylo by mi lehčeji, kdybych jím byl. Žil bych v domnění, že přispívám co nejřízněji k nápravě světa; domníval bych se, že stojím na straně chudých proti bohatým, na straně hladových proti žokům peněz; věděl bych, jak o čem smýšlet, co nenávidět, čeho nedbat. Místo toho jsem jako nahý v trní: s holýma rukama, nekryt žádnou doktrínou, cítě svou bezmoc pomoci světu a nevěda často jak chránit své svědomí. Je-li mé srdce na straně chudých, proč u všech všudy nejsem komunistou?

Protože mé srdce je na straně chudých.

Viděl jsem bídu tak palčivou a nevýslovnou, že mi zhořklo vše, čím jsem. Kdekoli jsem byl, běžel jsem od paláců a muzeí podívat se na život chudých v ponižující roli bezradného diváka. Nestačí dívat se a nestačí soucítit; měl bych žít jejich životem, ale bojím se smrti. Tato všivá nelidská bída není nesena na štítě žádné strany; do těch strašných pelechů, kde není ani hřebík na oběšení, ani špinavý hadr na podestlání, křičí komunismus z opatrné dálky: tím je vinen společenský řád; za dva roky, za dvacet let zavlaje prapor revoluce, a pak..
Jakže, za dva roky, za dvacet let? Což můžete tak lhostejně připustit, že se má takhle žít ještě dva měsíce zimy, ještě dva týdny, ještě dva dny? Buržoazie, která zde nedovede nebo nechce pomoci, je mi cizí; ale stejně cizí je mi komunismus, který místo pomoci přináší prapor revoluce. Poslední slovo komunismu je vládnout a nikoli zachraňovat; jeho velikým heslem je moc a nikoli pomoc. Chudoba, hlad, nezaměstnanost nejsou mu nesnesitelnou bolestí a hanbou, nýbrž rezervou temných sil, kvasící hromadou zuřivosti a odporu… Karel Čapek 4. 12. 1924

A ti pravicoví politici výše? I ti mají ve svých programech rovné příležitosti, solidaritu, bezpečné město,…

Až půjdete příště k volebním urnám, NEZAPOMEŇTE! …, že papír snese hodně, ale my v tom musíme žít!

S článkem souvisí: Temná strana Jesenicka,  Temná strana Jesenicka II.,  Temná strana Jesenicka III.,  Temná strana Jesenicka IV., Tak jsem to schytal,  Dobré zprávy,  Další dobré zprávy!,  Bezpečnostní akční skupina

Autor a foto: Jiří Fanta