Kam v Jeseníku na slavný vídeňský Sacher dort!?
„Máš-li mlsný jazýček, chuť na Sacher dortíček?
Chyť si vláček lázeňáček, nech se dovézt za pár kaček,
do WIENER KAFFEEHAUS.“
Ti mladší si to nemohou pamatovat, někteří starší si to už raději nepamatují, ale v dobách, kdy v našem kraji hospodařili s ukradeným (znárodněným) majetkem soudruzi komunisté, tenkrát kdy všechno patřilo všem, byla většina budov v našem městě šedivá, oprýskaná a zanedbaná. Jesenické lázně nebyly výjimkou a za mého mládí působily opravdu ponuře. Jen párkrát do roka tuto oprýskanou „nádheru“ povinně na všech oknech rozzářily národní a rudé vlajky nebo kýčovité transparenty.
17. listopadem 1989 začala nová éra, která slibovala svítání na lepší zítřky. V prvních měsících byla změna markantní hlavně v „módě.“ Soudruzi zavedli nový modní styl, jmenoval se „překabátování“.
I jesenické lázně začaly v této době psát novou kapitolu ve své téměř dvousetleté existenci a připojily se k oblíbenému trendu „převlékání kabátů.“ V tomto případě, ale v pozitivním slova-smyslu, nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že pro odkaz Vincenze Priessnitze začalo obrození.
Státní lázně přešly zpět do soukromých rukou a péče nového hospodáře se záhy začala projevovat na každém kroku. Za uplynulého čtvrtstoletí postupně prošly rekonstrukcí téměř všechny lázeňské domy. Ripper, Bezruč, Wolker, vila Adelheid (ředitelství lázní), Lékařská vila, Mír a další budovy v areálu lázní prokoukly. V hotelu Priessnitz byl vybudován zbrusu nový rehabilitační bazén a balneo provoz. Pozadu s kompletní obnovou nezůstaly ani budovy státní vojenské ozdravovny Albatros a Silesie. V blízkosti minigolfu vznikl originální, a do té doby v Evropě nevídaný, balneopark pod širým nebem a úpravy se dočkalo i prostranství pod hotelem Priessnitz.
Na konci letošního léta se můžeme těšit na procházku po nově zrekonstruované lázeňské kolonádě a každým dnem snad konečně začnou práce na naučné stezce Priessnitz – Schroth, která propojí jesenické a lipovské lázně.
Poslední „Popelky“, které zůstávají drobnou pihou na kráse areálu lázní, jsou lázeňský dům Maryčka a nedaleká budova dětské léčebny Karolína na Kalvodově ulici, se kterou však vedení lázní do budoucna nepočítá (je na prodej).
Donedávna „Černého Petra“- největšího strašáka Priessnitzových lázní, držela restaurace Na Kolonádě. Aktuální zprávou je, že tato restaurace z počátku 20. století s překrásným výhledem na malebné údolí říčky Bělá a do blízkého polského příhraničí, bude 17. června slavnostně znovuotevřena. Za účasti hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila, konečně po mnoha letech chátrání prošla kavárna kompletní rekonstrukcí dosahující úctyhodné částky kolem 36 milionů korun a tuto středu ožije pod staronovým názvem Wiener Kaffeehaus restaurant. Zadní trakt této budovy (Vila na Kolonádě) měl více štěstí a už dříve prošel rekonstrukcí, při které vznikly čtyři apartmány s celkovou kapacitou 21 lůžek.
Vídeňská kavárna své první platící zákazníky přivítá ve svých novotou vonících prostorách následující den, 18. 6. 2015. Výjimečností této kavárny a restaurace bude, že mlsným zákazníkům uvaří a následně je také obslouží výhradně studenti Střední školy gastronomie a farmářství v Jeseníku, pod přísným dohledem zkušených pedagogů. „Jsme si plně vědomi té velké zodpovědnosti a moc si vážíme důvěry vedení Priessnitzových lázní, které oslovilo pro spolupráci právě žáky naší školy. Já myslím, že to studenti zvládnou a lázeňští hosté budou vždy s kvalitou servisu spokojeni. Vzhledem k prostředí a různorodosti lázeňských hostů budou mít studenti jedinečnou příležitost absolvovat opravdu kvalitní praxi, díky které se následně v profesním životě neztratí a budou patřit k nejlepším v oboru,“ uvedla ředitelka střední školy Silvie Pernicová.
Hosté budou mít celý proces přípravy pokrmů pod kontrolou díky velkoplošné obrazovce, která bude v reálném čase promítat dění v kuchyni nebo v cukrářské výrobně. Naopak v druhé části restaurace si budou moci s pracujícím kuchařem klidně popovídat, protože tam bude probíhat takzvané otevřené vaření mezi stoly a návštěvníci uvidí personálu do pánviček.
„Z naší strany je hlavním smyslem projektu vychovat pro lázně a ostatní provozy v regionu kvalitní zaměstnance, s jejichž nedostatkem se v personální oblasti potýkáme asi ze všeho nejvíc. Věřím, a jsem o tom přesvědčen, že výcvikové gastro-středisko uspěje, protože pro mne je v projektu nejdůležitější osobou a garantem, že bude vše kvalitně fungovat, paní ředitelka Pernicová, která povede středisko praktického vyučování po odborné i pedagogické stránce, a my se budeme všemi svými silami snažit zajistit ostatní související činnosti, aby na konci školu opouštěli pokud možno hotoví profesionálové,“ vyjádřil svůj názor předseda představenstva PLL Vladimír Odehnal.
V patře, přímo nad restaurací se nacházejí dvě učebny, kde bude probíhat klasická výuka a díky video záznamům, které budou promítány na plátno, budou moci učitelé dát žákům zpětnou analýzu pracovních postupů a rozbor případných chyb (taková pozápasová elektronická tužka). Své místo našel projektant i pro kabinet pedagogů.
Takže další dobrá věc se podařila a já jsem rád, že mohu být současníkem této doby, kdy nejenom Priessnitzovy léčebné lázně dostávají lesk a opět dosahují slávy, minimálně evropské.
Závěrem si musím trochu postesknout, že z dob minulých mi v lázních schází snad jediné, dřevěná budova před Hradem, která dokázala rozbít holou několikapatrovou stěnu „hradu“. Prostranství sice prošlo rekonstrukcí a zmizely nevzhledné plastové stolky na drolícím se betonovém podkladu, ale současné provedení zahrádky mi do areálu horských lázní, tak nějak nesedí.
Autor a foto: JF