Abyste si mohli dvakrát denně nanést opravdu účinnou zubní pastu na kartáček a přečistit svůj chrup, musíme hluboko do minulosti naší matičky země. Přesněji 380 – 400 milionů let zpět, do období devonu, kde ze skořápek a ulit měkkýšů nebo zaniklých korálových útesů započal vznik krystalického vápence – „zjednodušeně řečeno“. Ten v průběhu následujících milionů let při působení obrovského tlaku v oblasti, kde ze země k nebesům povstala tzv. Keprnická klenba, vznikal mramor.

Dnes ukrajují pracovníci lomu Na Pomezí řízeným odstřelem každodenní porci pro nenasytné primární drtiče (čelisťové), které zpracují vytěženou horninu na frakci o velikosti 0 – 150 mm. Takto rozdrcený materiál se následně převáží na sofistikovanou úpravnu, která se nachází v blízkosti silnice vedoucí z Lipové lázní do Vápenné. V ní se materiál v případě potřeby za pomoci kuželového a odrazového mlýnu rozdrtí až na rozměr 1 mikronu (mikrometr) = tisícina mm. Dále se pere, suší, případně upravuje za použití dalších příměsí. Některá zrníčka se například obalují do stearinu – vosku, tím materiál získá vysokou odolnost vůči vodě a vznikne polotovar pro výrobu plastů.

Ano, jesenický vápenec je vyhledávanou surovinou pro výrobu plastů, papíru, barev. Své uplatnění má v gumárenském průmyslu, sklářství, zemědělství, při výrobě léků i kosmetiky nebo v úvodu naznačovaném výrobku každodenní potřeby, jakým je například zubní pasta značky Colgate.

Těžba a zpracování probíhají jen takovým způsobem, aby výrobek splňoval přísnou normu k použití v potravinářství, tj. aby se zabránilo jakékoliv nežádoucí kontaminaci.

 „K odstřelu bylo použito 450 kg výbušniny, a tím se na jednou uvolnilo 2000 tun materiálu. Toto množství zpracují zaměstnanci firmy Omya s.r.o. při dvousměnném provozu během jediného dne. Za rok se vytěží půl milionu tun vápence a odhadované zásoby v dobývacím prostoru, který má cca 57 ha, jsou na příštích 50 až 60 let.“

Využili jsme jedinečnou příležitost, která se naskytla dne 25. 9. 2015, a přijali pozvání firmy Omya s.r.o k prohlídce areálu lomu. Právě v tento den pořádali na lomu v rámci Evropských mineralogických dnů zcela výjimečnou akci – Den otevřených dveří – a zvědaví zájemci měli možnost po pěti letech navštívit jindy střežený a nepřístupný prostor.

Vedoucí lomu Pavel Kurek

„V rámci celé České republiky není nikde tak kvalitní a čisté ložisko vápence jako v naší lokalitě Na Pomezí. Díky tomu má lom důležitý význam i v souvislosti s regionální zaměstnaností, kdy jen obstarání hornické činnosti má na starosti patnáct lidí – odstřel, těžba a doprava. Na to navazuje několik desítek pracovních míst spojených s úpravou vytěžené suroviny – zaměstnanci drtičů a mlýnu, servisní pracovníci, laboratoř, administrace nebo odbyt. Dále je těžba bezpochyby přínosem pro další desítky možná i stovky pracovních míst v podobě využívání služeb místních podnikatelů a firem zajišťujících ostrahu, stravování, dopravu apod.,“ vysvětlil úvodem vedoucí lomu Pavel Kurek.

A dál nás zajímalo:

Nachází se v lomu nějaké fosílie?

„V mramoru se moc fosílie nenacházejí, protože mramor – krystalický vápenec – je původem usazenina z období devonu, který byl za vysokých tlaků překrystalizován. Tím byly veškeré fosílie zničeny.“

Tak co třeba vzácné nerosty?

„Ano, z mineralogického hlediska se zde nachází několik příčných poruch, které jsou hydrotermálně zarudněné železem a mědí, případně v oxidační zóně můžete nalézt malachit či azurit. V nadložních skrývkách se nachází andalusity, ale bohužel přístup mineralogů do dobývacího prostoru je vzhledem k těžbě přísně zakázán.“

Nemají téměř každodenní odstřely destruktivní vliv na krápníkovou výzdobu v nedaleké jeskyni na Pomezí?

„Je pravda, že jeskyně jsou součástí toho samého ložiska, a z toho důvodu v jeskyních provádíme pravidelný monitoring, kdy jednou za dva roky si na měření pozveme autorizovanou firmu. Její pracovníci umístí v jeskyni sondy a měří vibrace po odstřelu. Můžu vás uklidnit, doposud se tam nikdy nic nenaměřilo. Navíc samotná správa jeskyní má přes praskliny rozmístěná kontrolní sklíčka, jejichž prasknutí by bylo signálem, že se něco děje.“

Jak by se postupovalo, kdyby se odstřelem přišlo na další ukryté prostory?

„Byla by to mimořádná událost! Pro tento případ máme zpracován havarijní plán. V prvé řadě bychom celou událost nahlásili správě jeskyní a po dobu šetření by samozřejmě došlo k odstavení části dobývacího prostoru. Teprve až po prozkoumání, zda se jedná o lokální prostory nebo něco většího, případně chodbu spojující známou část jeskyní, by se rozhodlo, co a jak dál.“

Už k tomu došlo?

„Zatím ne.“

Nemůže být těžbou narušena, případně kontaminovaná podzemní voda?

„Veškerá těžba probíhá nad úrovní ustálené hladiny podzemní vody, která se v těchto místech nachází v nadmořské výšce 590m. Jsme si vědomi, že se jedná o důležitý zdroj pitné vody pro blízké okolí, a proto používáme ve strojích pouze biologicky lehce odbouratelné oleje. V případě havárie, při které by mohlo dojít k úkapu oleje nebo pohonných látek, máme zpracován podrobný havarijní plán, abychom riziko znečištění eliminovali na minimum. Navíc u nás jednou za čas provádí cvičení i profesionální hasiči Olomouckého kraje, kteří si nanečisto vyzkouší, jak postupovat v případě mimořádné události.“

Zlí jazykové tvrdí, že „kradete“ Jeseníkům jeden z kopců a že už to nebude nikdy jako dříve?

„Záleží na úhlu pohledu. Už dnes se vynakládají a odkládají prostředky na rekultivaci vytěženého prostoru, a proto se nemůže stát, že po posledním kopnutí zůstane po těžbě měsíční krajina. Žijeme v kraji, kde dobývání a zpracování nerostů bylo pro místní lid vždy důležitou a mnohdy jedinou příležitostí obživy. Ani my dnes neděláme nic jiného, než že jen využíváme přírodních zdrojů, a díky tomu má několik desítek místních lidí práci a výrobci k dispozici mimořádně čistý vápenec. Navíc když se podíváte na v minulosti opuštěné lomy, například ten u obce Vápenná, tak tvoří nepřehlédnutelnou dominantu a malebnou scenérii těchto míst.“

Na otázky ochotně odpovídal vedoucí lomu Pavel Kurek.

Ptal se: JF

Foto: JF